Indie - strasti a pasti.

Milí deníčku, dneska jsem ti chtěl povědět o tom proč jsem vlastně tu indii neměl rád, bylo to proto, že ať jsem dělal co sem dělal vždycky na mě ti indové vydělali.

Prevozník z Varanasi, pozor na ně je to jeden velky gang :-)Milan Medlik

Když vynechám to věčné handrkování o cenu vody a kokosu, vůbec s těma kokosama. Každém kdo zkoušel víc jsem se vysmál. A tak jsme se vždycky dostali na cenu, která odpovídala realitě (15rupek). Co naplat že mě ti šmejdi vždycky pak vybrali ten nejmenší kokos jaký tam měli.

"Říká se že neznalost neomlouvá, já říkam, že za neznalost se platí a v Indii dvojnásob!"

Jako největší profík byl asi převozník ve Varanasi, začal na ceně kolem 100rupii za hodinu s tím že je to dvě hodiny i se spateční cestou na Varanasi Ford a 200rupii mě přišlo strašně moc, protože jsem věděl že když pujdu kilometr dva podel řeky, že je tam normalni převoz, kde mě vezmou i za 20 rupek, jenže jak už to tak u těch indu bývá on se nedal odbít s tím, že mě dal nakonec cenu 75 na hodinu. Tak sem se nechal zvyklat, na 2hodinovou projiždku po řece ganze za 150. jo jenže když jsme dojeli zpatky a dávam mu těch 150 tak on ukazuje na hodinky, že to byly hodiny 3, jo protože jsme nějaký čas strávili u té pevnosti. Tak jsem se s nim handrkoval, jenže on se nedal a nevim jak, možná měl v podpalubí té svojí bárky takové to červené tlačítko, jak to znám s těch amerických filmů, které přivolá bodyguardy, každopádně se tam najednou seběhli všichni převozníci z okolí, kteří mě nakonec donutili vysázet na dřevo těch 225rupek, protože jsem si nedovedl představit, jak mě budeš hledat, když skončím s kotvou u nohy na dně gangy.

další příběhy z indie naleznete tady http://cestujemeradi.blogspot.com

a fotky tady: http://www.facebook.com/groups/cestujemeradi/